Na území Libereckého kraje se nachází unikátní pohřebiště z doby bronzové. Objeveno bylo přesně před deseti lety, téměř náhodou, během přípravy výstavby rodinných domů v Příšovicích. Archeolog Petr Brestovanský byl u toho, a na toto zajímavé téma pohovoří v úterý 24. března od 17 hodin v Domě Jany a Josefa Scheybalových v Jablonci nad Nisou.

Příšovice, nevelká obec v Libereckém kraji, doslova ukrývá archeologické poklady. V místě nazývaném "Na Cecilce" bylo objeveno více než 90 žárových hrobů. V této lokalitě původně nikdo žádné archeologické nálezy nečekal. Proto odhalení prvního žárového hrobu bylo nejen pro Petra Brestovanského ze Severočeského muzea v Liberci velkým překvapením. Brzo bylo zřejmé, že se na Cecilce nachází něco zcela unikátního. Šlo o nález, který neměl v posledních desetiletích obdoby. Ovšem bohužel učiněný na poslední chvíli, a navíc v nehodnou dobu. V lokalitě mělo vyrůst několik rodinných domů a vyjednávání o odkupu pozemků neskončila pro archeology úspěšně…

Při krátkém průzkumu, který byl archeologům umožněn, se našlo půl tisíce nádob. (Lidé kultur popelnicových polí doby bronzové své mrtvé pálili a jejich popel pohřbívali v keramických urnách, tzv. "popelnicích"). Naleziště okamžitě lákalo zloděje a místo muselo být 24 hodin denně střeženo. V současné době se nálezy postupně zpracovávají v restaurátorských dílnách, proplavením obsahů nádob se např. objevila i zrna osevu.

"Pokud vás příběh zajímá detailně, nenechte si ujít úterní besedu v Domě Jany a Josefa Scheybalových. Petr Brestovanský přiblíží průběh archeologického průzkumu se zajímavými podrobnostmi, nálezy představí pomocí mnoha fotografií a dozvíte se také o výsledcích práce restaurátorů," připomíná Lea Machurová z Jabloneckého kulturního a informačního centra, které přednášku organizuje.

Další fakta:
- Pohřebiště pochází z pozdní doby bronzové - kultura slezská, lid popelnicových polí (10.- 9. stol. př.n.l., invaze spojená s příchodem nového lidu ze severu a severovýchodu).
- Do roku 2007 objeveno minimálně 90 žárových hrobů vzdálených od sebe několik desítek cm až po několik metrů, uloženy v hloubce 25-90 cm, některé i přes své nízké položení byly neporušeny.
- Provedena byla terénní kresebná i fotografická dokumentace a výškové zaměření.
- Celá lokalita žárového pohřebiště obsahuje plochu cca 10 000 m2.
- Příšovická nekropole patří k unikátním a nejrozsáhlejším pohřebištím v ČR, a prozatím byl zkoumán jen jeho zlomek, byla snaha zachránit archeologické naleziště a celou lokalitu prohlásit jako kulturní památkou.
- Jednání o výkupu pozemků na stavbu RD vyústilo pouze odprodejem jednoho majitele - tím je tento pozemek ponechán jako studium pro vědecké účely dalším generacím.

Petr Brestovanský (1969) je archeolog a vedoucí Historického a etnografického oddělení Severočeského muzea v Liberci. Na Filozofické fakultě UK v Praze jako externista vystudoval obor "Archeologie pravěká a raně středověká".

Perlička na konec: Letos v květnu uplyne 10 let od nálezu žárových hrobů v Příšovicích a zároveň 100 let od položení základního kamene libereckého krematoria. Paradoxně v roce 1915 bylo zpopelňování stále ještě nelegální… Ale to už je trochu jiný příběh.